ŠKOLNÍ ŘÁD

vydaný podle zákona č. 561/2004 Sb., § 30, ve znění pozdějších předpisů. 

Technické gymnázium VŠTE

2025

1. Identifikační údaje

• 1. Název školy: Technické gymnázium VŠTE
• 2. Údaje o škole:

Název školy:                 Technické gymnázium VŠTE

Adresa školy:               Okružní 517/10, 370 01 České Budějovice

Jméno ředitele:                       Mgr. Jaroslava Petráchová

Kontakty:                     telefon: +420 773 785 599

                                   email: reditelka@skolkavste.cz

                                   web: www.zsmsvste.cz

• 3. Zřizovatel školy:

                        Název zřizovatele:        Technické gymnázium, základní škola a mateřská škola VŠTE s.r.o., IČO: 03 276 759, IZO: 181 119 927

                        Adresa:                        Okružní 517/10, 370 01 České Budějovice 4

                        Kontakty:                     Mgr. Jaroslava Petráchová, ředitelka, reditelka@skolkavste.cz

1. Základní ustanovení

• 1. Školní řád byl vydán v souladu s § 30 Zákona č. 561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “školský zákon”).
• 2. Školní řád upravuje práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců (u žáků nezletilých), práva a povinnosti pedagogických pracovníků, dále provoz a vnitřní režim školy, podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí, stanovuje podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků, pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání a stanovuje podmínky a pravidla případné distanční výuky.
• 3. Školní řád je zveřejněn na webových stránkách školy a dále v tištěné podobě na místě přístupném všem žákům i zaměstnancům školy na hlavní chodbě gymnázia a také je na vyžádání k dispozici u ředitelky školy. Žáci i zaměstnanci školy jsou se školním řádem vhodným způsobem a prokazatelně seznámeni, o jeho obsahu jsou informováni také zákonní zástupci nezletilých žáků.

1. Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců (u nezletilých žáků)

• 1. Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků jsou stanoveny v souladu s § 21 a § 22 školského zákona.

• 2. Žák má následující práva:
  • 2.1. Právo na vzdělávání a školské služby podle školského zákona.
  • 2.2. Právo na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání. Toto právo má také zákonný zástupce nezletilého žáka. V případě zletilých žáků mají toto právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost. Škola za tímto účelem organizuje pravidelné informační schůzky. Po předchozí dohodě má zákonný zástupce nezletilého žáka možnost projednat otázky výchovy a vzdělávání s ředitelkou školy či s příslušnými učiteli kdykoliv v průběhu školního roku.
  • 2.3. Právo na ochranu před diskriminací a násilím, na svobodu myšlení, svobodu projevu, shromažďování a svobodu volby náboženství.
  • 2.4. Právo volit a být volen do školské rady, je-li zletilý. Toto právo má také zákonný zástupce nezletilého žáka.
  • 2.5. Právo vznášet prostřednictvím studentské rady podněty, návrhy a připomínky k dění ve škole. Toto právo žák uplatňuje prostřednictvím svého zvoleného zástupce (za každou třídu). Členové studentské rady mají právo účastnit se příslušné části pedagogické rady, kde se bude projednávat jejich návrh a řešit jejich podněty či připomínky.
  • 2.6. Právo zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich volen, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitelku školy, pedagogické pracovníky a ostatní zaměstnance školy s tím, že ředitelka  a další k tomu určení zaměstnanci školy jsou povinni se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat.
  • 2.7. Právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jeho vzdělávání, přičemž jeho vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající věku a stupni vývoje žáka. Toto právo má také zákonný zástupce nezletilého žáka.
  • 2.8. Právo na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona. Toto právo má také zákonný zástupce nezletilého žáka.
• 3. Žák má následující povinnosti:
  • 3.1. Povinnost řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat.
  • 3.2. Povinnost chovat se ukázněně, dodržovat školní předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byl seznámen.
  • 3.3. Povinnost plnit pokyny ředitelky, dalších pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem, a to nejen ve škole a v celém areálu školy, ale i při školních akcích konaných mimo školu.
• 4. Zletilý žák je dále povinen:
  • 4.1. Neprodleně informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh jeho vzdělávání.
  • 4.2. Dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s § 67 školského zákona a s podmínkami stanovenými tímto školním řádem.
  • 4.3. Oznamovat škole údaje podle § 28 odstavce 2) a 3) školského zákona (osobní údaje nutné pro zápis do školských matrik) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a jakékoliv změny v těchto údajích.
  • 4.4. Dbát pokynů pedagogických pracovníků (popř. pověřených správních zaměstnanců) a plnit jejich pokyny.
  • 4.5. Dodržovat přísný zákaz kouření v celém areálu školy i na školních akcích, vnášení, držení, konzumace a distribuce alkoholických nápojů, drog a dalších návykových a zdraví škodlivých látek v prostorách školy a při akcích pořádaných školou. Porušení tohoto zákazu bude klasifikováno jako „zvláště závažné porušení školního řádu“.
  • 4.6. Dodržovat přísný zákaz vnášení do areálu školy, na školní akce a školní výlety jakékoliv předměty, které mohou být považovány za zbraně, nebo které mohou ohrozit zdraví a bezpečnost žáků, zaměstnanců školy či jiných osob. Za zbraně se považují zejména:
    • střelné zbraně a jejich repliky,
    • nože, dýky, boxery a jiné chladné či úderné zbraně,
    • pyrotechnické výrobky, chemikálie a jiné nebezpečné látky.

Porušení tohoto zákazu bude klasifikováno jako “zvláště závažné porušení školního řádu”.

• 4.7. Dodržovat pravidla slušného chování.
• 4.8. Chovat se spořádaně, slušně a přátelsky ke spolužákům.
• 4.9. Připravovat se zodpovědně na vyučování.

• 5. Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni:
  • 5.1. Zajistit, aby žák docházel řádně do školy.
  • 5.2. Na vyzvání ředitelky školy nebo třídního učitele/učitelky se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka.
  • 5.3. Informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání.
  • 5.4. Dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s § 67 školského zákona a s podmínkami stanovenými tímto školním řádem.
  • 5.5. Oznamovat škole údaje podle § 28 odstavce 2) a 3) školského zákona (osobní údaje nutné pro zápis do školských matrik) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a jakékoliv změny v těchto údajích.
• 6. Povinná účast žáka ve výuce:
  • 6.1. Žák je povinen účastnit se všech forem výuky stanovených školním vzdělávacím programem. Je povinen docházet do školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin a účastnit se vyučování všech povinných předmětů a dále těch nepovinných předmětů, které si zvolil a zapsal. Povinné jsou také všechny související aktivity, které jsou součástí výchovně vzdělávací činnosti školy.
  • 6.2. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z předem známých důvodů, požádá (u nezletilých žáků zákonný zástupce) o uvolnění. V žádosti o uvolnění musí být vždy uveden důvod. Jde-li o uvolnění pouze na jednu hodinu (či dvouhodinu s jedním vyučujícím), žádost o uvolnění se podává příslušnému vyučujícímu. Žádost o uvolnění na více různých hodin, celý den nebo nejvýše tři dny se podává třídnímu učiteli/učitelce. V případě plánované nepřítomnosti delší než tři dny podá zletilý žák (u nezletilých žáků zákonný zástupce) ředitelce prostřednictvím třídního učitele/učitelky písemnou žádost o uvolnění nejpozději týden před plánovanou nepřítomností.
  • 6.3. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z nepředvídaného důvodu, je povinen doložit (u nezletilých žáků tak učiní jejich zákonní zástupci) třídnímu učiteli/učitelce důvody své nepřítomnosti do 3 kalendářních dnů. Třídní učitel/ka posoudí důvody nepřítomnosti, a uzná-li je za postačující a věrohodné, nepřítomnost žáka omluví. V odůvodněných případech může třídní učitel/ka rozhodnout o doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci potvrzením lékaře. Pro třídního učitele/učitelku v tomto případě platí povinnost záležitost předem projednat se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka. Telefonické omluvení nepřítomnosti či omluvení emailem je chápáno jen jako oznámení, nikoliv jako doložení absence. Platné omluvení musí být vždy předáno písemně v elektronické podobě omluvného listu v systému Škola online.
  • 6.4. Dobu, kdy se žák neúčastnil vyučování z důvodu účasti na akcích, které pořádala a schválila škola, tj. např. při reprezentaci školy na soutěžích, olympiádách apod., není třeba omlouvat. V takovém případě je žák uveden v poznámce v třídní knize a vyučovací hodiny zameškané z uvedených důvodů mu nejsou započteny do celkového počtu zameškaných hodin.
  • 6.5. Musí-li žák odejít ze školy ze závažných a neodkladných důvodů během vyučování, požádá třídního učitele/učitelku o uvolnění z výuky od začátku vyučovací hodiny, ve které začne jeho absence, ve výjimečném případě vyučujícího této hodiny. U nezletilých žáků musí tomuto uvolnění předcházet písemná žádost rodičů v elektronické podobě omluvného listu v systému Škola online.
  • 6.6. Odejde-li žák v průběhu vyučování bez řádné omluvy, nebudou hodiny jeho nepřítomnosti omluveny. Řádně omluven musí být také odchod z veškerých školních akcí, které probíhají mimo areál školy. Na akcích pořádaných školou mimo areál školy se žák nesmí vzdálit bez vědomí pedagogického dozoru od ostatních žáků nebo z určeného místa.
  • 6.7. Jestliže se žák neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitelka školy písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody své nepřítomnosti. Zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty. Tímto dnem přestává být žákem školy podle § 68 odstavce 2) školského zákona.
  • 6.8. Škola má podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí v platném znění, v oblasti sledování neomluvené absence oznamovací povinnost. Pojme-li podezření, že by nezletilý žák zanedbávající školní docházku mohl žít v prostředí, kde rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské péče, je povinna toto oznámit orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
  • 6.9. Ředitelka školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na jeho žádost (nebo na žádost zákonných zástupců nezletilého žáka) zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu, z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že žák nebude v některých předmětech hodnocen. V předmětu tělesná výchova může ředitelka školy uvolnit žáka na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře. Doporučení musí být doručeno ředitelce školy nejpozději do 15. září příslušného školního roku i do 15 kalendářních dnů od změny zdravotní způsobilosti žáka. Žák není hodnocen z předmětu, z něhož byl uvolněn.
• 7. Práva a povinnosti žáka v souvislosti s umělou inteligencí (AI):
  • 7.1. Žák může využívat nástroje umělé inteligence (např. chatovací aplikace, generátory textů či obrázků) pouze tehdy, pokud to dovolí vyučující a v souladu se zadáním.
  • 7.2. Za nepřípustné se považuje zejména: předkládání výstupů AI jako vlastních prací bez úprav a bez porozumění obsahu; využívání AI k obcházení pravidel hodnocení (např. u domácích úkolů, seminárních či maturitních prací); používání AI během testů, zkoušek nebo písemných prací, pokud to vyučující výslovně nepovolí.
  • 7.3. Využívání AI je povoleno pouze jako nástroj podpory učení (např. vyhledání informací, trénink cizího jazyka, tvorba studijních pomůcek). Žák vždy odpovídá za správnost a pochopení obsahu, který odevzdává.
  • 7.4. Porušení těchto pravidel se považuje za porušení školního řádu a může být řešeno výchovnými opatřeními.

1. Práva a povinnosti pedagogických pracovníků

• 1. Pedagogičtí pracovníci mají následující práva:
  • 1.1. Právo na zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti, zejména na ochranu před fyzickým nebo psychickým nátlakem ze strany žáků nebo jejich zákonných zástupců a dalších osob, které jsou v přímém kontaktu s pedagogickým pracovníkem.
  • 1.2. Právo na to, aby nebylo do jejich přímé pedagogické činnosti zasahováno v rozporu s právními předpisy.
  • 1.3. Právo na využívání metod, forem a prostředků podle vlastního uvážení v souladu se zásadami a cíli vzdělávání při přímé vyučovací, výchovné, speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti.
  • 1.4. Právo volit a být voleni do školské rady.
  • 1.5. Právo na objektivní hodnocení své pedagogické činnosti.
• 2. Pedagogičtí pracovníci mají následující povinnosti:
  • 2.1. Povinnost vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání.
  • 2.2. Povinnost chránit a respektovat práva žáka.
  • 2.3. Povinnost chránit bezpečí a zdraví žáka a předcházet všem formám rizikového chování ve škole.
  • 2.4. Povinnost vytvářet svým přístupem k výchově a vzdělávání pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj.
  • 2.5. Povinnost zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním stavu žáka a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školského poradenského pracoviště, s nímž žák přišel do styku. Informace, které zletilý žák či zákonný zástupce nezletilého žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi (zdravotní způsobilost apod.), jsou důvěrné. Při zacházení s citlivými údaji postupují všichni pedagogičtí pracovníci dle zákona č. 110/2019 Sb. (Zákon o zpracování osobních údajů) a dle Směrnice správce osobních údajů o ochraně osobních údajů.
  • 2.6. Povinnost poskytovat žákovi a u nezletilých žáků také jeho zákonným zástupcům informace spojené s výchovou a vzděláváním.

1. Vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy

• 1. Vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky
  • 1.1. Dobré vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky jsou hlavním základem vzájemné spolupráce a komunikace. Žáci mají právo se při řešení svých studijních či osobních záležitostí obracet na příslušného vyučujícího, svého třídního učitele/učitelku, ředitelku školy, popřípadě podle povahy problému na dalšího pedagogického pracovníka školy. Mohou využívat konzultačních hodin výchovného poradce/výchovné poradkyně. S ostatními potom jednají v předem sjednaných termínech či v akutních případech se mohou na pedagogické i nepedagogické pracovníky obrátit bez předchozího ohlášení. Při tomto jednání mají právo na respektování své osobnosti a dodržování veškerých zákonných práv a svobod.
  • 1.2. Je-li nutné nebo pro žáka lépe únosné řešit záležitost anonymně, je možné využít schránku důvěry, která je umístěna v hlavní chodbě školní budovy.
  • 1.3. Žáci i zaměstnanci školy jsou k sobě i mezi sebou vzájemně ohleduplní a dbají o vytváření vztahů založených na vzájemné důvěře. Zaměstnanci i žáci školy také dodržují základní společenská pravidla.
  • 1.4. Všichni zaměstnanci a žáci školy dbají na udržování pořádku v celém areálu školy.
  • 1.5. Do kanceláří a kabinetů vstupují žáci po předchozím zaklepání a vyřizují své záležitosti pouze v době k tomu určené, tzn. v konzultačních hodinách, před a po vyučování či v jiných časech o přestávkách po předchozí domluvě.
  • 1.6. Zaměstnanci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních či provozních opatření.
  • 1.7. Na informačních schůzkách informují pedagogičtí pracovníci zákonné zástupce žáků o výsledcích výchovy a vzdělávání, asistent pedagoga informuje zákonné zástupce žáků pouze o výsledcích výchovy.
  • 1.8. Vyzve-li ředitelka školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednávání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, nejprve s ním konzultuje termín schůzky tak, aby vyhovoval oběma stranám.
  • 1.9. Dopustí-li se žák jednání podle § 31 odstavce 3) školského zákona, oznámí ředitelka školy tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí (u nezletilých žáků) a státnímu zastupitelství do následujícího pracovního dne poté, co se o takové skutečnosti dozvěděla. Zároveň je žák vyloučen ze školy.
  • 1.10. Pedagogičtí pracovníci plně respektují právo a odpovědnost rodičů vést žáka způsobem, který odpovídá rozvoji jeho schopností.

1. Provoz, vnitřní režim školy a průběh vzdělávání

• 1. Režim dne
  • 1.1. Budova školy je žákům otevřena od 7:45. Žáci jsou povinni budovu školy opustit do 15 minut po skončení vyučování.
  • 1.2. Začátek vyučování: 08:15. Žáci vstupují do učebny nejpozději 5 minut před zahájením vyučování.
  • 1.3. Vyučovací hodina trvá 45 minut.
  • 1.4. Harmonogram vyučovacích hodin:

1. hodina:            8:15    –    9:00
2. hodina:            9:05   –    9:50
3. hodina: 10:00   –  10:45
4. hodina: 11:05   –  11:50
5. hodina: 11:55   –  12:40
6. hodina: 12:45   –  13:30
7. hodina: volno
8. hodina: 14:00   –  14:45
9. hodina: 14:50   –  15:35
   • 1.5. Žáci se řídí stálým rozvrhem příp. jeho aktuálními změnami. Jsou povinni denně sledovat zveřejněné zastupování nepřítomných učitelů.
   • 1.6. Tělesná výchova probíhá ve všech ročnících gymnázia jako povinný předmět v souladu s požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví žáků.
   • 1.7. Součástí výuky je pětidenní lyžařský kurz pořádaný zpravidla pro žáky 1. nebo 2. ročníku. Týdenní sportovně-turistický kurz probíhá zpravidla ve 3. ročníku.
   • 1.8. Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách tvořených pro příslušný cizí jazyk. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 23 žáků.
   • 1.9. Dělení a spojování tříd vychází z platných dokumentů školy. K dělení tříd dochází zpravidla ve volitelných předmětech při dostatečném počtu přihlášených žáků.
   • 1.10. V odůvodněných případech může probíhat i jiná organizační forma výuky, než je výuka ve vyučovacích hodinách. V takových případech stanoví zařazení a délku přestávek učitel pověřený vedením podle charakteru činností a s přihlédnutím k psychohygienickým zásadám činností.

• 2. Další práva a povinnosti související s provozem školy:
  • 2.1. Po příchodu do budovy školy se žáci přezouvají a odkládají své svršky na místa k tomu určená, tedy do šaten, které jsou povinni si zamykat. K přezouvání používají vhodnou obuv v souladu s hygienickými a bezpečnostními požadavky, které jsou kladeny na provoz tělocvičny a provoz odborných učeben a laboratoří.
  • 2.2. Na hodinu tělesné výchovy se žáci převlékají do sportovního oblečení a sportovní obuvi v šatně. Sportovní obuv do tělocvičny musí být sálová a musí mít non-marking podrážku, tedy podrážku nezanechávající stopy na podlaze.
  • 2.3. Žáci se mohou stravovat v menze při VŠTE. Do jídelny přicházejí v době stanovené rozvrhem.
  • 2.4. Žákům je zakázáno mít v době vyučování zapnuté mobilní telefony a jiné audio, video nebo elektronické přístroje a je zakázáno používat chytré hodinky vyjma jednoznačného pokynu vyučujícího k zapojení těchto přístrojů do výuky. Dále je zakázáno v době vyučování jíst a provádět jakékoliv další činnosti nesouvisející s výukou. K pití a hygienické potřebě využívají žáci zejména přestávek. Žákům není dovoleno opisování, napovídání a používání nedovolených pomůcek.
  • 2.5. Žáci udržují místa v učebnách v čistotě. Do sborovny a kabinetů nikdy nevstupují bez souhlasu učitelů. Do odborných učeben vstupují jen za přítomnosti vyučujícího a v předepsaném oděvu. Pro tyto učebny platí zvláštní pokyny, se kterými seznámí žáky vyučující.
  • 2.6. Třídní učitel/ka stanoví na každý týden žákovskou službu, která zajišťuje přípravu stanovených učebních pomůcek na vyučování, mytí tabule, při odchodu z učebny zavření všech oken v učebně a zhasnutí světel. Při příchodu vyučujícího nahlásí žákovská služba chybějící žáky. V případě, že se vyučující nedostaví do učebny do 10 minut po zvonění, je žákovská služba povinna hlásit nepřítomnost vyučujícího v kabinetě třídní učitelky a manažerky rozvoje.
  • 2.7. Vstup zákonných zástupců a dalších osob do budovy školy je umožněn pouze hlavním vchodem. Tyto osoby musí mít předem domluvenou schůzku, jsou do budovy vpuštěny po zazvonění a čekají u vstupu na další pokyny zaměstnanců školy. Ve škole se zdržují pouze po nezbytnou dobu.

• 3. Průběh vzdělávání
  • 3.1. Střední vzdělávání se řídí § 66 školského zákona. V průběhu středního vzdělávání je žákovi umožněna změna oboru vzdělání, přestup do jiné střední školy, přerušení vzdělávání, opakování ročníku. Uznání předchozího vzdělání upravuje § 70 školského zákona.
  • 3.2. Podle platného učebního plánu si žák 2. – 4. ročníku povinně volí stanovený počet volitelných předmětů. Rozhodnutí žáků o výběru volitelných předmětů je vždy písemné a učiněné nejpozději do předem určeného a žákům včas oznámeného termínu. V průběhu školního roku může žák ze závažných důvodů požádat ředitelku školy o změnu volitelného předmětu, nejpozději však do konce měsíce září každého školního roku. Účast žáků na výuce zvolených volitelných předmětů je povinná.
  • 3.3. Ukončení studia maturitní zkouškou upravuje § 72 a 73 a § 77 – 82 školského zákona v platném znění.

1. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před rizikovým chováním (v souladu s § 29 školského zákona)

• 1. Ochrana zdraví a zajištění bezpečnosti:
  • 1.1. Škola při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech přihlíží k základním fyziologickým potřebám žáků a vytváří podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení rizikovému chování.
  • 1.2. Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a poskytuje žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
  • 1.3. Žáci jsou na začátku každého školního roku prokazatelně seznámeni s konkrétními zásadami bezpečnosti práce a ochrany zdraví a předpisy požární ochrany. Jsou seznámeni také s ustanoveními bezpečnostních předpisů a pokyny jednotlivých laboratoří, odborných učeben a pracoven, sportovních zařízení a tělocvičny. Jsou povinni chovat se tak, aby neohrozili své zdraví a svůj majetek ani zdraví a majetek jiných osob.
  • 1.4. Žáci jsou taktéž seznámeni s umístěním hasicích přístrojů, hydrantů a stabilních lékárniček v prostorách školy běžně přístupných žákům a v budově školy.
  • 1.5. Před každými prázdninami (podzimní, vánoční, pololetní, jarní, letní) jsou seznámeni s bezpečnostními předpisy, pokyny, zásadami, úrazovou prevencí a zásadami slušného a ukázněného chováni. Před akcemi pořádanými školou (výlety, exkurze, lyžařský výcvik) jsou seznámeni s bezpečnostními předpisy adekvátními pořádané akci.
  • 1.6. Škola vede evidenci úrazů žáků. Každý úraz, poranění či nehodu, k nimž dojde při pobytu žáků v areálu a budovách školy nebo i mimo areál školy při akcích pořádaných školou, jsou žáci povinni ihned ohlásit vyučujícímu nebo pedagogickému dozoru.

• 1.7. V případě, že žák vykazuje známky akutního onemocnění (např. horečka, zvracení apod.), může být po posouzení situace vyučujícím izolován a dohled nad ním vykonává pedagogický dohled. Škola bez prodlení kontaktuje zákonného zástupce, který si žáka vyzvedne. Nemocný nezletilý žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu dospělé osoby.
• 1.8. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dohledu pedagoga. Nesmí do školy nosit vlastní elektrická zařízení a používat je bez souhlasu vyučujícího. Tento zákaz se vztahuje i na nabíječky mobilního telefonu či chytrých hodinek.
• 1.9. Žáci jsou povinni dodržovat tyto zásady bezpečnosti a ochrany zdraví a protipožární předpisy při všech činnostech ve škole i na všech školních akcích a dále jsou povinni řídit se pokyny vyučujících, popřípadě jiných osob pověřených pedagogickým dohledem. Bez jejich souhlasu není žákům dovoleno vzdalovat se od místa, kde je výchovně vzdělávací proces uskutečňován.

• 2. Dohled nad nezletilými žáky:
  • 2.1. Škola je povinna vykonávat nad nezletilými žáky náležitý dohled. Tento dohled zajišťují pedagogičtí pracovníci (výjimečně po dohodě s ředitelkou jiné zletilé osoby) formou tzv. pedagogického dohledu (dále jen dohled). Dohled začíná 30 minut před začátkem dopoledního vyučování a končí odchodem žáků ze školy po skončení vyučování. Dohled se dále vykonává o přestávkách mezi vyučovacími hodinami a na akcích pořádaných školou.
  • 2.2. Na akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy, které se konají mimo areál školy, zajišťuje škola pedagogický dozor, který si žáky vyzvedává na předem určeném místě v předem stanovenou dobu. Po skončení akce tento dozor končí svou činnost zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí organizující pedagog nejméně jeden den předem prokazatelným způsobem žákům, zákonným zástupcům nezletilých žáků a určenému pedagogickému dozoru.
  • 2.3. V hodině stanovené rozvrhem na oběd pro žáky a při přecházení do menzy a zpět do školy mají žáci přerušenou výuku. Pokud se pohybují mimo budovu, dbají na bezpečnost svého pohybu, pravidla bezpečnosti silničního provozu pro chodce a používají zásadně chodníků. Dohled při přechodu do menzy škola vzhledem k věku a rozumové vyspělosti žáků nezajišťuje, společné přechody neorganizuje.
  • 2.4. V době, kdy žáci nemají vyučování, mohou ve škole pobývat nejdříve od 7:45 a odcházejí nejpozději 15 minut po skončení vyučování. Výjimečně mimo tuto dobu mohou v budově školy pobývat jen po dohodě s ředitelkou, je-li jim ředitelkou zajištěn pedagogický dohled či dohled jiné zletilé osoby. Pokud jsou žáci v této době v budově školy, zdržují se ve volných učebnách. Po chodbách se pohybují minimálně a zachovávají co největší klid. Dbají o svou bezpečnost. Při případném úrazu či jiném ohrožení poskytnou první pomoc a neprodleně vyhledají dospělou osobu.
• 3. Povinnosti k zajištění bezpečnosti a k ochraně před projevy diskriminace:
  • 3.1. O přestávkách se žáci zdržují ve svých třídách, popřípadě na chodbách školy. Prostory školy mohou žáci opustit až po ukončení vyučování, jinak pouze se souhlasem třídního učitele, popřípadě jiného vyučujícího. Každý povolený odchod je žák povinen zaznamenat do knihy odchodů, která je k dispozici v jeho kmenové třídě. Žáci starší 15 let mohou opouštět budovu školy samostatně pouze na základě písemného souhlasu zákonného zástupce. Tento souhlas je uložen ve škole. V době, kdy se žák zdržuje mimo budovu školy na základě povoleného odchodu, škola neodpovídá za jeho bezpečnost.
  • 3.2. Žákům je dále zakázáno otevírat okna, vyklánět se z nich, sedat na topná tělesa a trubky. Dále je zakázáno nosit do školy předměty, kterými by žáci mohli ohrozit zdraví své i ostatních.
  • 3.3. Nikdo nesmí být diskriminován z důvodu rozdílnosti pohlaví, rasy, barvy pleti, náboženství nebo z jiného důvodu.
  • 3.4. Nikdo se nesmí dopouštět jakéhokoliv fyzického či psychického projevu násilí, šikany, omezování osobní svobody, ponižování atd.
  • 3.5. Jakoukoliv formu násilí páchanou na něm či jeho spolužácích, je žák (případně rodiče žáka) povinen ohlásit vyučujícímu, třídnímu učiteli, či výchovnému poradci/výchovné poradkyni, případně ředitelce školy. Rovněž je žák povinen ohlásit jakékoliv projevy šikany, které ve škole zaznamená. K těmto účelům může být použita také schránka důvěry.
  • 3.6. Škola přísně stíhá projevy diskriminace, násilí a šikany v areálu školy či na akcích pořádaných školou. Každý takový projev je důkladně šetřen a při prokázání viny jsou přijata odpovídající kázeňská opatření. Závažným porušením školního řádu je rovněž prokázaná propagace hnutí potlačujících lidská práva. Při zjištění jakéhokoliv takového provinění, je záležitost vždy předána k dalšímu šetření Policii České republiky.
• 4. Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany před návykovými látkami, jedy a zbraněmi
  • 4.1. Při podezření na požití alkoholu může ředitelka školy požadovat u žáka provedení dechové zkoušky. Při pozitivním výsledku dechové zkoušky škola neprodleně informuje zákonné zástupce nezletilého žáka a doporučí jim další postup. Zletilý žák je taktéž informován o dalším postupu.
  • 4.2. Všem osobám je v prostorách školy nebo jiného školského zařízení zakázáno užívat návykové látky a ve škole s nimi jakkoliv manipulovat. Současně není z důvodů ochrany zdraví a bezpečnosti osob dovoleno do školy vstupovat pod jejich vlivem. To neplatí pro případy, kdy osoba užívá léky s obsahem omamných nebo psychotropních látek v rámci léčebného procesu, který jí byl stanoven zdravotnickým zařízením.
  • 4.3. Požívání (užívání) omamných a psychotropních látek (OPL) dětmi je v České republice považováno za rizikové chování. Každý, kdo se jej dopouští, má nárok na pomoc odborných poradenských institucí a na pomoc orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).
  • 4.4. V případě, kdy se škola o takovém chování dozví, bude tuto skutečnost primárně hlásit zákonnému zástupci dítěte. Škola je taktéž povinna oznámit orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že dítě požívá návykové látky. Distribuce omamných a psychotropních látek a jedů dle § 283 trestního zákoníku je v ČR zakázána a takové jednání je považováno za trestný čin, resp. provinění nebo čin jinak trestný v případě dítěte. Škola je povinna v takovém případě tento skutek překazit včasným oznámením věci policejnímu orgánu.
  • 4.5. V případě výskytu nelegální látky v prostorách školy, u níž je podezření, že se jedná o OPL nebo jed, nebo v případě přechovávání takové látky žákem, bude škola postupovat stejně jako v bodě předchozím. Testování na přítomnost návykové látky v organismu u žáků bude prováděno pouze v případech důvodného podezření na užití návykové látky. Při takovém podezření škola kontaktuje lékaře záchranné služby a dále postupuje podle jeho doporučení. Případné laboratorní vyšetření žáka požadované školou lze provést výhradně se souhlasem zákonných zástupců nezletilého žáka, resp. se souhlasem zletilého žáka. Zákonní zástupci nezletilého žáka, resp. zletilí žáci jsou odpovědni za dodržení doporučeného postupu vč. předání zpětné informace o výsledku laboratorního vyšetření škole. Nepředloží-li požadovanou lékařskou zprávu škole, bude výsledek laboratorního vyšetření považován za pozitivní.
  • 4.6. Pokud žák vnesl do školy nebo na školní akci zbraň či jiný nebezpečný předmět, který pedagogický pracovník považuje za nebezpečný, je pedagogický pracovník oprávněn žáka vyzvat k jejich odevzdání. Škola okamžitě informuje zákonného zástupce žáka a podle závažnosti situace také Policii České republiky. V případě ohrožení zdraví nebo bezpečnosti osob škola postupuje bezodkladně v souladu s krizovým plánem a přivolá složky integrovaného záchranného systému.

1. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

• 1. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků:
  • 1.1. Žáci jsou povinni chránit majetek svůj, svých spolužáků i majetek školy před poškozením a hospodárně s ním zacházet. Žáci nesmí poškozovat školní majetek (učebnice, pomůcky, nábytek a jiné školní zařízení …). Jako poškození školního majetku lze chápat i polepování, rytí nebo pokreslení stěn či školního nábytku. Žák hlásí vyučujícímu, který koná pedagogický dohled, nebo jinému zaměstnanci školy každé poškození školního majetku, kterého byl svědkem či o kterém se dozvěděl. Škola si vyhrazuje v souladu se zákonem 89/2012 Sb. (občanským zákoníkem) právo vymáhat náhradu škody, dojde-li k poškození školního majetku.
  • 1.2. Úmyslné poškozování majetku školy je hodnoceno jako zvlášť závažné porušení školního řádu.
  • 1.3. Nalezení cizí věci v areálu školy hlásí žák neprodleně třídnímu učiteli/učitelce nebo v kanceláři školy.
  • 1.4. Žáci mají právo využívat po dohodě s vedením školy prostory a zařízení školy k pořádání kulturních, sportovních akcí a dalších volnočasových aktivit.
  • 1.5. Žáci mají právo vyzdobit svou kmenovou učebnu podle návrhu, který před realizací projednají s vedením školy. Výzdoba musí být snadno odstranitelná, aby nedošlo k trvalému poškození či znehodnocení místnosti/budovy.
  • 1.6. Pojištění odpovědnosti školy se vztahuje pouze na věci uložené na místech k tomu určených – uzamčená kola a koloběžky u kolostavů, věci v uzamčených šatnách a dále na případy násilného vloupání a odcizení dalších věcí uložených na místech k tomuto účelu zřízených (např. školní trezor). Podmínkou je i okamžitá ohlašovací povinnost, nejpozději v den, kdy k této události došlo nebo bezprostředně po jejím zjištění.
  • 1.7. Žákům se nedoporučuje nosit do školy věci, které nejsou potřebné pro vyučování (větší částky peněz, šperky, další cenné věci, elektronické přístroje apod.). Za jejich poškození či případnou ztrátu nenese škola odpovědnost.
  • 1.8. Škola taktéž nenese odpovědnost za ztrátu mobilního telefonu žáka, který nebyl uložen na místě určeném k ukládání cenností v době hodin tělesné výchovy, hodin v laboratořích apod.
  • 1.9. Dopustí-li se prokazatelně žák krádeže věcí ve škole, v areálu školy, nebo na dalších místech, kde probíhají akce organizované školou, popř. krádeže, kterou škole oznámí Policie ČR, budou přijata odpovídající kázeňská opatření. Analogicky bude postupováno v případě, kdy žák ke krádeži naváděl.
  • 1.10. Žák je povinen respektovat soukromí, osobní údaje a data dalších uživatelů počítačové sítě. Zakázáno je také používat počítačové vybavení školy a připojení k internetu k nelegálním činnostem, či činnostem poškozujícím dobré jméno školy, případně i činnostem jinak nevhodným.

1. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v souladu s § 69 školského zákona

• 1. Hodnocení průběhu vzdělávání:
  • 1.1. Výsledky vzdělávání a chování žáků se hodnotí jednak průběžně a jednak celkově za celé klasifikační období. To zahrnuje celkové výsledky žáka, kterých dosáhl v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu, jeho schopnosti používat osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v konkrétních situacích a také chování  žáka v souladu s požadavky školního řádu.
  • 1.2. Průběžné i celkové hodnocení žáka vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných ve školním vzdělávacím programu. Zohledňuje vzdělávací potřeby každého jednotlivce (v souladu s vyhláškou MŠMT č.27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných a dbá  důsledně na dodržování vzájemné úcty, respektu a důstojnosti všech účastníků vzdělávání. Výsledky vzdělávání žáků v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech se klasifikují stupni prospěchu dle vyhlášky č. 13/2005 o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři.
  • 1.3. Podklady pro hodnocení žáků se opírají o soustavné sledování výkonů žáků, jejich přípravy na vyučování, aktivitu během výchovně vzdělávacího procesu a písemné i ústní zkoušení.
  • 1.4. Hodnocení musí být jednoznačné a žákům srozumitelné. Probíhá tak, aby plnilo svou informativní, motivační, výchovnou, regulativní, diferenciační a prognostickou funkci. Musí být věcné, tedy vztahující se k danému výkonu či chování žáka.
  • 1.5. Učitelé zajišťují, aby zletilí žáci a zákonní zástupci nezletilých žáků byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání.
  • 1.6. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Hodnocení výsledku vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno příslušným klasifikačním stupněm.
• 2. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou:
  • 2.1. Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi a vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů a ve školním vzdělávacím programu.
  • 2.2. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k rozdílnosti žáků i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
  • 2.3. Žák může být z vyučovacího předmětu vyzkoušen ústně, písemně nebo prakticky, a to alespoň dvakrát za každé klasifikační období.
  • 2.4. Při ústním zkoušení oznamuje vyučující žákovi hodnocení okamžitě, při písemném zkoušení v nejbližším možném termínu, nejpozději však do 14 dnů po konání písemné zkoušky.
  • 2.5. Podklady pro hodnocení žáka mohou být také zjištěny analýzou jeho postupů při získávání, hodnocení a zpracování informací. Dále může být vyučujícím provedena analýza výsledků činnosti žáka (seminárních prací, referátů, prezentací projektů apod.). Podklady pro hodnocení mohou být podloženy konzultacemi s ostatními vyučujícími, příp. i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických zařízení a v neposlední řadě také rozhovory s žákem vč. využití sebehodnocení žáka.
  • 2.6. Zákonné zástupce žáka o prospěchu a chování informují při standardních situacích (informační odpoledne, třídní schůzky apod.) vyučující jednotlivých předmětů a třídní učitel/ka dle pokynů ředitelky školy. V případě mimořádného zhoršení prospěchu a chování či požádají-li o to zákonní zástupci žáka, informuje o prospěchu a chování třídní učitel/ka.
  • 2.7. Evidenci klasifikace vede vyučující v programu Škola online. Písemné práce archivuje vyučující po dobu celého školního roku.
  • 2.8. Při hodnocení žáků-cizinců postupuje škola v souladu s § 20 školského zákona a dle metodického pokynu MŠMT ČR č. j. 21 836/2000-11. Při jejich hodnocení z předmětu Český jazyk a literatura se přihlédne k dosažené úrovni znalosti českého jazyka. Závažné nedostatky v osvojených vědomostech z tohoto předmětu jsou považovány za objektivní příčinu, pro kterou žák-cizinec nemusí být v průběhu prvního roku docházky ve škole v České republice z tohoto předmětu klasifikován. Aby však mohl postoupit do vyššího ročníku, musí být na konci školního roku klasifikován i z předmětu Český jazyk a literatura, stejně jako žáci českého původu. Při ukončování studia se postupuje podle vyhlášky č. 177/2009 Sb. o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou v platném znění. Žák slovenské národnosti má právo při výuce používat slovenštinu s výjimkou vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura. Zamešká-li student v klasifikačním období více než 20 % vyučovacích hodin v některém z vyučovacích předmětů, může být za toto období v tomto předmětu neklasifikován. Klasifikaci uzavře vyučující příslušného předmětu po doplnění podkladů, nebo po komisionálním zkoušení v termínu stanoveném ředitelem/ředitelkou školy.
• 3. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků:
  • 3.1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků a posiluje se jím sebeúcta a sebevědomí žáků.
  • 3.2. Vyučující jednotlivých předmětů vytvářejí podmínky pro sebehodnocení a vzájemné hodnocení žáků.
  • 3.3. Sebehodnocení je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně, přiměřeně věku žáků. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáka, nenahrazuje klasické hodnocení, má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy, posílit motivační, výchovnou a regulativní funkci hodnocení. Vede žáka k převzetí odpovědnosti za kvalitu svého vzdělávání a za osobní rozvoj.
  • 3.4. Při sebehodnocení žák vychází z kritérií hodnocení, které mu byly oznámeny a které přijal na začátku školního roku. Na základě těchto informací má být schopen samostatně zhodnotit výsledky své práce. Měl by se vyjádřit k pozitivním i negativním stránkám vlastního výkonu, navrhnout kroky ke zlepšení a naplánovat si vhodnou strategii učení.
  • 3.5. Žák je veden k tomu, aby chyba byla chápána jako přirozená věc a důležitý prostředek v procesu učení, přičemž pedagogičtí pracovníci se o chybách s žáky baví. Žáci dokonce mají mít možnost některé práce sami opravovat.
• 4. Stupně hodnocení výsledků vzdělávání:
  • 4.1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných i nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se při průběžné i celkové klasifikaci hodnotí stupni prospěchu:

• 4.2. Při průběžném hodnocení lze používat i jiné formy hodnocení, např. hodnocení body, procenty úspěšnosti apod. V takovém případě je vyučující povinen stanovit pravidla transformace průběžného hodnocení na klasifikační stupně.
• 4.3. Vyučující může podle svého uvážení používat i orientační motivační hodnocení úspěšné a aktivní práce žáků, které jim sděluje přímo ve vyučovací hodině. Také v tomto případě je povinen žáky předem seznámit s pravidly transformace orientačního hodnocení na klasifikační stupně.
• 4.4. Na začátku každého školního roku vyučující jednotlivých předmětů seznámí žáky s postupem při získávání podkladů pro hodnocení výsledků vzdělávání a s kritérii hodnocení v daném předmětu. Vyučující také oznámí na začátku klasifikačního období minimální počet známek za pololetí
• 4.5. Vyučující oznamuje žákům výsledek každého hodnocení, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnoceného výkonu. Seznamuje také s různou váhou dílčích známek pro stanovení klasifikačního stupně na vysvědčení (klasifikační stupeň na vysvědčení se neurčuje na základě aritmetického průměru známek dosažených v příslušném klasifikačním období, nýbrž vychází z průměru váženého).
• 4.6. Do hodnocení výsledků vzdělávání nelze zahrnovat chování žáka, neboť chování je hodnoceno odděleně.
  Stupeň prospěchu na vysvědčení určuje příslušný vyučující. Pokud je vyučujících více, určí stupeň prospěchu společně po vzájemné dohodě.
• 4.7. Počet a druh zkoušek v průběhu klasifikačního období vychází z hodinové dotace předmětu ve školním vzdělávacím programu, z charakteru předmětu a s přihlédnutím k věkovým zvláštnostem žáků.
• 4.8. Vyučující získávají podklady pro hodnocení žáků průběžně, dbají na rovnoměrné rozložení písemných zkoušek a ústního zkoušení tak, aby nedocházelo k jejich nežádoucí kumulaci a přetěžování žáků.
• 4.9. O termínu písemné práce, která trvá celou vyučovací hodinu a zahrnuje učivo za delší časové období, informuje vyučující žáky nejméně 1 týden předem. Žáci mohou psát v jednom dni pouze jednu práci uvedeného rozsahu.
• 4.10. Žáci mohou konat v jednom dni nejvýše tři písemné, grafické nebo praktické zkoušky kratšího rozsahu. Za koordinaci termínů zkoušek odpovídá třídní učitel/ka, který/á spolupracuje s ostatními vyučujícími ve třídě a se zástupci žáků.
• 4.11. Rozhodnutí o poskytnutí náhradního termínu žákovi, který nepsal písemnou práci zadanou v době jeho nepřítomnosti ve škole, je plně v kompetenci vyučujícího.
• 4.12. Ústní zkoušení (vyjma komisionální zkoušky) probíhá vždy před kolektivem třídy nebo skupinou žáků navštěvujících příslušný předmět. Vyučující žáka ihned ohodnotí příslušným klasifikačním stupněm a stručně mu své hodnocení zdůvodní.
• 4.13. Písemné a grafické práce uschovávají vyučující po celé klasifikační období vč. doby, po kterou se mohou zákonní zástupci nezletilého žáka nebo zletilý žák proti hodnocení odvolat.
• 4.14. Vyučující dále:

• opraví všechny písemné práce do 14 dnů od jejich napsání a seznámí žáky s klasifikací, umožní jim do opravených prací nahlédnout;
• nejméně jedenkrát měsíčně a vždy před třídní schůzkou či informačním odpolednem zaznamená podklady pro klasifikaci tak, aby se s nimi mohli zákonní zástupci žáků seznámit (ve Škola online);
• dodržuje zásady pedagogického taktu, zejména:
  • nehodnotí žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden;
  • po dlouhodobé absenci delší než 4 týdny sestaví vyučující spolu s žákem (příp. zákonným zástupcem žáka) harmonogram postupného doplňování učiva a plán následného hodnocení;
  • uvědomuje si, že účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech, ale hodnotit to, co žák umí;
• v případě zadávání nové látky k samostatnému nastudování předem žákům sdělí, jakou formou a v jakém rozsahu bude ověřována (tento postup může být použit pouze jako doplňková forma výuky);
• u žáka s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení při jeho výuce i klasifikaci přihlédne k charakteru poruchy, respektuje doporučení pedagogicko-psychologické poradny, volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů pro klasifikaci, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv;
• klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony.
  • 4.15. Podrobnosti zásad klasifikace:
    • 4.15.1. Předměty s převahou teoretického zaměření

Stupeň 1 (výborný) – Žák na vysoké úrovni splňuje uvedená kritéria hodnocení. Je samostatný, kreativní a aktivní. Metody řešení úloh vybírá efektivně. Při řešení problémů postupuje logicky. Samostatně pracuje s informacemi a dokáže posoudit jejich význam pro řešení úkolů. Žák pohotově a účelně vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti, tvořivě aplikuje osvojené vědomosti a dovednosti. Jeho ústní i písemný projev je výstižný, osobitý, věcně správný a přesný. Kvalitně prezentuje a věcně obhajuje své názory. Pracuje soustavně, iniciativně a se zřejmým zájmem. Je schopen samostatně studovat vhodné texty a organizovat vlastní učení. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s občasnými drobnějšími nedostatky.

Stupeň 2 (chvalitebný) – Žák velmi dobře splňuje uvedená kritéria hodnocení,  výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. V srovnání se stupněm prospěchu 1 (výborný) se častěji objevují nepodstatné nedostatky, které je však žák při ústní či praktické zkoušce schopen korigovat.  Je samostatný a kreativní při vykonávání požadované intelektuální a praktické činnosti. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky žák účelně aplikuje. Vyhledává a zpracovává potřebné informace, orientuje se v rozsáhlejších tematických okruzích učiva a bez větších nedostatků využívá zjištěných souvislostí při řešení úkolů. Jeho ústní i písemný projev je kultivovaný, poměrně výstižný, přesný a méně  osobitý. Své názory prezentuje srozumitelně, v diskusi věcně argumentuje. Pracuje se zájmem a  je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý) – Žák splňuje uvedená kritéria hodnocení na průměrné úrovni. Požadované intelektuální a praktické činnosti nevykonává vždy přesně, při ústní zkoušce koriguje nedostatky za pomoci učitele. Osvojené poznatky a dovednosti neaplikuje vždy samostatně, dopouští se menších chyb. Při řešení úloh postupuje málo tvořivě, s občasnými nelogickými kroky. V rozsáhlých tematických okruzích se orientuje obtížněji. Osvojené poznatky občas reprodukuje bez hlubšího porozumění a pochopení souvislostí. Ústní a písemný projev žáka není vždy výstižný, postrádá osobitost a v interpretaci a zpracování informací se objevují nepřesnosti. Žák  své názory a argumenty prezentuje ne vždy srozumitelně a přesvědčivě. Je schopen samostatného studia podle návodu učitele, avšak neprojevuje  výrazný zájem o předmět. Ve výsledcích činnosti žáka se projevují časté menší, ojediněle i závažné nedostatky.

Stupeň 4 (dostatečný) – Žák splňuje uvedená kritéria hodnocení na nízké, podprůměrné úrovni. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní.  V požadovaných intelektuálních či praktických činnostech se projevují častěji závažné nedostatky. Žk nepracuje pohotově a tvořivě, neumí samostatně zvolit efektivní metodu řešení úkolu. Při aplikaci osvojených poznatků a dovedností se projevují časté nepřesnosti a nelogické kroky. Žák je schopen při ústní zkoušce opravit některé chyby s pomocí učitele. Obtížně třídí a zpravidla nepřesně interpretuje informace, nesnadno se orientuje i v méně rozsáhlých tematických okruzích učiva, proto obvykle nenachází logické souvislosti. Ústní i písemný projev má závažné stylistické, pravopisné i obsahové nedostatky. Při diskusi žák není schopen kvalitní argumentace. Pracuje bez zájmu, nesystematicky a při samostatném studiu má vážné potíže.

Stupeň 5 (nedostatečný) – Žák nesplňuje většinu uvedených kritérií hodnocení, výsledky jeho činnosti jsou na velmi nízké úrovni. V požadovaných intelektuálních a praktických činnostech se projevují podstatné nedostatky. Žák nepracuje samostatně ani kreativně a při aplikaci osvojených vědomostí, dovedností a návyků převažují závažné chyby. Při ústní zkoušce nedokáže žák korigovat své chyby ani za pomoci učitele. Neumí samostatně zpracovávat, třídit a interpretovat informace. Pokud se zúčastní diskuse, neumí formulovat svůj názor ani vhodně argumentovat. Jeho ústní i písemný projev má závažné pravopisné, stylistické i obsahové nedostatky. Pracuje bez zájmu, nesoustavně, pasivně. Nemá předpoklady pro samostatné studium doporučených textů.

• 4.15.2. Předměty s převahou výchovného zaměření

Stupeň 1 (výborný) – Žák pracuje aktivně a samostatně. Při individuálních i kolektivní činnostech plně využívá svých předpokladů k osobnímu rozvoji v daném vzdělávacím oboru. Osvojené dovednosti, vědomosti a návyky tvořivě aplikuje v nových úkolech. Dokáže samostatně pracovat s informacemi, formulovat svoje názory a v diskusi je obhájit.  Při výuce je aktivní, výsledky jeho činnosti jsou kvalitní s občasnými nepodstatnými nedostatky.

Stupeň 2 (chvalitebný) – Žák je v činnostech převážně samostatný, aktivní a kreativní. Využívá svých předpokladů k osobnímu rozvoji v daném vzdělávacím oboru. Osvojené dovednosti, vědomosti a návyky vhodně využívá a aplikuje. Získané informace využívá k vyjádření svého názoru a zapojuje se do diskuse. Zajímá se o vyučovací předmět, výsledky jeho činnosti jsou kvalitní pouze s menšími nedostatky.

Stupeň 3 (dobrý) – Žák nepracuje samostatně a je málo aktivní. Jen částečně využívá svých předpokladů k osobnímu rozvoji v daném vzdělávacím oboru. Jeho projev postrádá nápaditost a osobitost. Nepřesně formuluje svůj názor, v diskusi se dopouští chyb a neargumentuje přesvědčivě. Nemá dostatečný zájem o vyučovací předmět. Výsledky jeho činnosti mají závažnější nedostatky, které pod vedením vyučujícího dokáže částečně korigovat. Ve výstupech není zřetelný pokrok.

Stupeň 4 (dostatečný) – Žák přistupuje k činnostem bez zájmu, bez aktivity, snaží se minimálně. Jeho projev je jen velmi málo působivý. Objevují se závažné nedostatky, které i pod vedením vyučujícího koriguje velmi obtížně. Dílčí vědomosti a dovednosti aplikuje jen s výraznou pomocí. V diskusi se dopouští závažných chyb, argumentuje nekvalitně, nelogicky. Kvalita výstupů je nízká a v čase stagnuje nebo dokonce klesá.

Stupeň 5 (nedostatečný) – Žák přistupuje k činnostem zcela pasivně, o vyučovací předmět projevuje výrazný nezájem. Nevyvíjí žádné úsilí o využití svých předpokladů k osobnímu rozvoji v daném vzdělávacím oboru. Jeho projev je chybný, osvojené dovednosti, vědomosti a návyky nedovede nebo nechce aplikovat. Pomoc vyučujícího a pobízení k učení jsou neúčinné. Diskuse se žák povětšinou neúčastní a pokud výjimečně ano, svůj názor nedokáže formulovat ani vhodně argumentovat. Kvalita jeho výstupů je zcela nevyhovující.

• 5. Zásady slovního hodnocení žáků:
  • 5.1. Na základě § 16 a 51 školského zákona, v platném znění, může být použito slovní hodnocení prospěchu a chování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
  • 5.2. Prospěch

• 6. Chování je klasifikováno těmito stupni:

• 6.1. Klasifikaci chování žáků provádí třídní učitel po projednání s ostatními vyučujícími třídy, s ostatními učiteli a příp. s dalšími zaměstnanci školy. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování školního řádu během klasifikačního období. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích pořádaných školou. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K výchovným opatřením uloženým v průběhu klasifikačního období se přihlíží zejména v případech, kdy byla tato opatření neúčinná.
• 6.2. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování:

• 7. Výchovná opatření
  • 7.1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly uděluje ředitelka školy nebo třídní učitel/ka.
  • 7.2. Pochvala ředitelky školy může být udělena za mimořádný projev lidskosti, mimořádný projev občanské nebo školní iniciativy, mimořádně záslužný nebo statečný čin, dlouhodobou úspěšnou práci či vynikající reprezentaci školy. Udělení pochvaly musí ředitelka předem projednat v pedagogické radě.
  • 7.3. Pochvala třídního učitele může být udělena za výrazný projev školní iniciativy, déle trvající úspěšnou práci, reprezentaci školy, práci pro třídní kolektiv. Udělení pochvaly musí třídní učitel nejprve projednat s ředitelkou školy.
  • 7.4. Ředitelka školy i třídní učitel/ka mohou udělovat i jiná ocenění (diplom, pochvalný list, věcný dar apod.).
  • 7.5. Kázeňská opatření ukládá ředitelka školy nebo třídní učitel/ka. Kázeňskými opatřeními jsou napomenutí, důtky, podmínečné vyloučení ze studia a vyloučení ze studia. Jsou udělována za porušení povinností uložených školským zákonem nebo školním řádem.
  • 7.6. Napomenutí třídního učitele se ukládá za drobné, méně závažné a neopakující se porušení povinností.
  • 7.7. Důtka třídního učitele se ukládá za závažnější, případně opakující se porušení povinností. Uložení důtky oznámí třídní učitel/ka neprodleně ředitelce školy.
  • 7.8. Důtka ředitele školy se ukládá za vážné, případně i opakované porušení povinností. Uložení důtky musí ředitelka nejprve projednat v pedagogické radě.
  • 7.9. Pravidla pro uložení podmínečného vyloučení nebo vyloučení žáka ze studia stanovuje školský zákon.
  • 7.10. Třídní učitel/ka zajišťuje, aby veškerá výchovná opatření a jejich důvody byly neprodleně a prokazatelně oznámeny zletilému žákovi nebo zákonnému zástupci nezletilého žáka. Třídní učitel/ka zajišťuje, aby veškerá výchovná opatření byla zaznamenána v dokumentaci školy.
• 8. Celkové hodnocení žáka na vysvědčení

• 9. Postup do vyššího ročníku
  • 9.1. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných a volitelných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů, z nichž byl uvolněn.
  • 9.2. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června příslušného roku. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
  • 9.3. Ředitelka školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
• 10. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách
  • 10.1. Komisionální zkoušku koná žák v souladu s §6 odst. 1) vyhlášky č. 13/2005 o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři v těchto případech: koná-li opravné zkoušky, nebo požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení.
  • 10.2. Ředitelka školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitelka školy bez zbytečného odkladu. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti. Protokol o komisionální zkoušce je součástí osobní dokumentace žáka.
  • 10.3. Komisionální zkoušku může konat žák také v případě, že zameškal v klasifikačním období více než 20 % vyučovacích hodin a vyučující nemá dostatečné podklady pro klasifikaci. V případě závažných důvodů může být komisionální zkouška prominuta. Při pochybnostech o správnosti hodnocení žáka může být žák v pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou.
  • 10.4. Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.
  • 10.5. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitelka školy nebo jí pověřený učitel, zkoušející je vždy vyučující žáka v daném předmětu a třetím povinným členem je přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Pokud je ředitelka školy zároveň vyučující, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitelka školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. 
• 11. Přerušení vzdělávání:

Ředitelka školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou let. Po dobu přerušení vzdělávání žák není žákem této školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno, popřípadě se souhlasem ředitelky školy ve vyšším ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti. Ředitelka školy na základě žádosti ukončí přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení, nebrání-li tomu závažné důvody.

• 12. Průběh a způsob hodnocení vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu
  • 12.1. Podle § 18 výše citovaného školského zákona a v souladu s §5 vyhlášky č.13/2005 o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři může zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák požádat o vzdělávání dle individuálního vzdělávacího plánu. Ve své žádosti uvede důvody a doloží je. V něm bude žákovi určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného učebním plánem školy. Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelkou školy, žákem a zákonným zástupcem se stává součástí osobní dokumentace žáka.
  • 12.2. Při vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu je povinností žáka využít všech možností docházet do školy a účastnit se vyučování.
• 13. Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami:
  • 13.1. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek i při klasifikaci a hodnocení.
  • 13.2. Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských předpisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním – zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.
  • 13.3. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.
  • 13.4. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.
  • 13.5. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
  • 13.6. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude žák s vývojovou poruchou vystavován úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.
  • 13.7. Klasifikace je provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.
  • 13.8. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají se zákonnými zástupci a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.
  • 13.9. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

1. Pořádání školních akcí

• 1. Pro žáky, kterým byla udělena některá kázeňská opatření platí omezení účasti na školní akci nad rámec školního vzdělávacího programu. Žák se nemůže účastnit dvoudenních či vícedenních školních akcí konaných nad rámec školního vzdělávacího programu, pokud mu byla udělena důtka ředitele školy, nebo podmíněné vyloučení ze školy. Omezení účasti na školní akci platí 1 rok od data udělení kázeňského opatření. Výjimky z tohoto omezení mohou být uděleny pouze ředitelkou školy na základě písemné žádosti zákonného zástupce.

1. Distanční výuka

• 1. Pokud z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona, nebo z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona, anebo z důvodu nařízení karantény podle zákona o ochraně veřejného zdraví není možná osobní přítomnost většiny žáků nebo studentů z nejméně jedné třídy, poskytuje škola dotčeným žákům vzdělávání distančním způsobem. Zahájení distanční výuky včetně přesného data zahájení je neprodleně oznámeno na webových stránkách školy, na MS Teams a v systému Škola online. Distanční výuka je uvedeným dnem zahájena a probíhá až do data odvolání krizového či mimořádného opatření.
• 2. Pro distanční výuku je využíván MS Teams, na němž probíhá veškerá komunikace pedagogů a žáků. Výuka probíhá online synchronně i asynchronně. Délka jedné vyučovací hodiny závisí na rozhodnutí vyučujícího a je v délce 30 – 45 minut.
• 3. Pro komunikaci mezi školou a zákonnými zástupci je využíván systém Škola online.
• 4. Žáci jsou povinni se vzdělávat distančním způsobem, a to minimálně v časovém rozsahu stanoveném rozvrhem dané třídy. Rozvrh distanční výuky vychází z rozvrhu třídy při prezenční výuce platného pro daný školní rok. Distanční rozvrh obdrží žáci prostřednictvím MS Teams, zákonní zástupci budou s rozvrhem seznámeni prostřednictvím systému Škola online.
• 5. V distančním rozvrhu jsou uvedeny všechny předměty s výjimkou tělesné výchovy. V případě, že bude výuka distančním způsobem probíhat déle než jedno čtvrtletí, bude předmět tělesná výchova klasifikován na základě zadaného domácího projektu. Předměty s hodinovou dotací 1–2 vyučovací hodiny týdně jsou v rozvrhu v rámci synchronní online výuky zařazeny jedenkrát týdně (1 h). Předměty s hodinovou dotací 3–4 hodiny týdně jsou v rozvrhu v rámci synchronní online výuky zařazeny dvakrát týdně (2 h). Předměty s hodinovou dotací 5 hodin týdně jsou v rozvrhu v rámci synchronní online výuky zařazeny třikrát týdně (3 h). Zbylé hodiny mohou probíhat synchronní i asynchronní online výukou. Výchovy mohou probíhat pouze v rámci asynchronní online výuky.  
• 6. V případě, že distanční výuka trvá déle než jeden měsíc, vyučující zajistí individuální konzultace se žáky alespoň 1x týdně.
• 7. Výuka podle rozvrhu distanční výuky je povinná, vyučující zapisuje docházku do třídní knihy. Během distanční výuky jsou zletilí žáci a rodiče nezletilých žáků povinni dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s § 67 školského zákona a s podmínkami stanovenými v tomto školním řádu. Doložení nepřítomnosti žáka probíhá prostřednictvím sytému Škola online.
• 8. IT techniku pro zajištění průběhu distančního vzdělávání v případě potřeby škola zapůjčí bezúplatně na základě Smlouvy o výpůjčce. Žáci mají povinnost mít funkční přístup k IT technice a internetu, případné problémy hlásí třídnímu učiteli.
• 9. Hodnocení žáků v době distanční výuky probíhá podle pravidel hodnocení uvedených ve školním řádu. Vyučující odpovídá za zajištění kontinuity prezenční a distanční výuky a za dostatek podkladů pro hodnocení žáka. V případě distanční výuky delší než 1 čtvrtletí budou pravidla pro hodnocení upřesněna.

1. Závěrečná ustanovení

• 1. Školní řád schvalují pedagogická rada a školská rada. Úpravy týkající se pouze změn čísla zákona či vyhlášky nemusí schvalovat ani jedna výše zmíněná rada.
• 2. Školní řád nabývá platnosti vyhlášením ředitelky školy. Neschválí-li školní řád školská rada, předloží jí ředitelka školy tento dokument k novému projednání do 1 měsíce. Není-li školní řád schválen ani při opakovaném projednání, rozhodne o dalším postupu zřizovatel školy.
• 3. Přestupky proti školnímu řádu budou řešeny individuálně a důsledně. Při ukládání trestů žákům se bude postupovat podle příslušných ustanovení tohoto školního řádu.
• 4. Vztahy neupravené tímto školním řádem se řídí obecně platnými právními předpisy. Školní řád může být průběžně upravován s ohledem na vznik nových skutečností, které stávající řád neřeší. O změnách musí být žáci i učitelé neprodleně informováni.
• 5. Školní řád je zveřejněn na webových stránkách školy a v tištěné podobě je umístěn na nástěnce na hlavní chodbě školy. K dispozici v tištěné podobě je také v kanceláři ředitelky.
• 6. Tento školní řád byl projednán na pedagogické radě DD. MM. 20RR a schválen školskou radou dne DD. MM. 20RR.
• 7. Školní řád nabývá účinnosti dne 01. 09. 2025.

……………………………………………………………………………

V Českých Budějovicích, dne 01. 09. 2025                                                                                  Mgr. Jaroslava Petráchová, v. r. ředitelka gymnázia

1. Související právní předpisy

Zákon č. 89/2012, občanský zákoník

Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění

Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v platném znění

Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných

Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, v platném znění 

Vyhláška č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin, v platném znění

Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, v platném znění

Metodický pokyn k jednotnému postupu při omlouvání nepřítomnosti žáků ve škole a při prevenci a postihu záškoláctví č. j. 10194/2002-14

Metodický pokyn MŠMT k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 22. 12. 2005, č. j. 37014/2005-25

Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č. j. 21291/2010-28

Metodický pokyn MŠMT ke vzdělávání cizinců v základních školách, středních školách a vyšších odborných školách, včetně speciálních škol, v České republice, č.j. 21836/2000-11 

Úmluva o právech dítěte 

Listina základních lidských práv a svobod 

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) 

Pomůcka pro ředitele škol při tvorbě školního řádu, čj. MSMT-10862/2015

Směrnice správce osobních údajů